1. Obecné předpoklady:

a) Řeka Nil (1000 km) - ústí do Středozemního moře, kolem něj pouště. Teplé suché podnebí. V dobách ledových zde převládaly doby dešťů = místo pouště byla zelená savana plná zvěře, tato doba skončila v polovině 3. tisíciletí př.n.l. Nil se každoročně v důsledku tání v Etiopii pravidelně rozvodňoval a záplavy přinášely kromě vláhy i očekávané úrodné bahno. Probíhaly od pol.července do pol.listopadu, po opadnutí vody se půda obdělávala, osila a poté následovala sklizeň. Za Staré říše se využívaly ještě přirozené záplavy (bez zavlažování)

b) Zemědělství sem přišlo asi z Předního východu (Palestina) nebo z Chartůmu. Nilská oblast byla  pod vlivem Mezopotámie. Budování systémů kanálů pro odvodňování a zavlažování bylo dosti složité a nutnost koordinace prací na rozsáhlém území si vynutilo vznik státu.

c) Vznikají dvě civilizační centra: Horní a Dolní Egypt (znalost měd )

2. Sjednocení Egypta (31. - 27. století př.n.l.)

a) Podle legendy sjednotil území panovník Meni. Hlavní město - Memfis (Mennofer)

b) Společenská pyramida:

- v čele státu - faraon = božské vtělení boha Hóra, jeho moc neomezená (despota), nejvyšší soudce a velitel vojska, neomezený pán všeho a všech (půdy, lidí, Nilu). Zprvu vybíral daně sám, postupně roste úřednictvo. (měl několik jmen: 1 - Hór, 2 - obě paní - bohyně Kobra a Supice, 3 - nisut - bitej, 4 - Zlatý Hór a  syn Reův ). Po smrti se stával automaticky bohem, jeho tělo bylo balzamováno a pohřbeno v hrobce z cihel, spolu s ním v nejstarších dobách byli zabiti i služební. Nejstarší pohřebiště v Sakkáře.

- úředníci - Egypt rozdělen na 42 krajů (nomů  - v čele nomarchové ), v čele administrativy vezír (pokladna), další důležití úředníci - písaři, stavitelé, správci sýpek ...

- kněží - udržují kult faraona a tradiční polyteismus (asi 2000 bohů - Ra, Amon, Usír, Sobek , Hór)

- vojáci

- řemeslníci a zemědělci

- otroci (patriarchální, těžká práce v lomech - bývalí zajatci)

3. Stará říše (27. - 22. století př.n.l.)

a) Stavba mohutných pyramid. 1. pyramida - stupňovitá - v Sakkáře byla panovníka Džósera, zakladatele Staré říše (60 m vysoká, v podzemí hrobka, její stavitel - Imhotep - byl po smrti zbožštěn!).

b) Největší pyramidy jsou v Gíze (u Káhiry) na okraji pouště (= zde začínala říše mrtvých). Postavili je panovníci Chufev (Cheops), Rachev (Chefrén) a Menkaure. Nejvyšší je Cheopsova - 146 v , 230 x 230 základna, 23 000 000 kamenných kvádrů každý o hmotnosti 2,5 t. Dodnes je záhadou její stavba (neexistence kladky, kola,omezený prostor neumožňoval využití dobytka a nakonec se zde žádný pohřeb nekonal!!), doba stavby asi 23 let. Sfinga byla bytostí s tělem lva a hlavou lidskou, hlavou panovníka Racheva.

c) Rozšiřuje se zemědělství, lepší opracování kovů, písemnictví. Říše podniká výboje na jih, do Núbie.

d) Nakonec se říše rozpadá. Příčiny : panovník daruje půdu kněžím, úředníkům a šlechtě, proto ztrácí vliv a moc. Roste vliv byrokracie. Panovník vyčerpal své zdroje budováním nákladných hrobek. Dokonce i vezíři si budují nákladné hrobky, osamostatňují se, upadá centrální moc. V souvislosti se změnou klimatu - konec dešťů ,velké sucho = hladomor - dochází k otřesení víry lidu v panovníka jako boha a nastaly bouře, chaos a zmatek.

4.  První přechodné období (22. - 20. století př.n.l.) - zmatky, hladomor, rabování, chudina se bouří

5. Střední říše (21. - 18. století př.n.l.)

a) Opět sjednocení říše - Mentuhotep II.. Nové hlavní město Véset (Théby). Obnoven obchod  (s Krétou, Přední Asií, Puntem - Somálskem), centralizace státu. Zavedeno umělé zavlažování, více půdy a budování nových sídlišť i mimo údolí Nilu - oázy.

b) Panovníci budují menší hrobky (často základem skála), omezují moc nomarchů, spíše oporu hledají u středních vrstev. Nomy centrálně řízeny vezírem. Faraon  Senvosret III. nechal prokopat 1.nilskou peřej ve skále.

c) Literatura - pohádky, povídka o Sinuhetovi, chvalozpěv na Nil, Nefertejovo proroctví, odborné texty - lékařství, matematika.

d) V náboženství obliba boha Amona, boha stvořitele Ptaha, krokodýlího boha Sobeka a hadí bohyně Reneuty. Víra v Usírovo království mrtvých v městě Abydu.

6. Druhé přechodné období (18. - 16. století př.n.l. )

a) Moc faraonů se opět zmenšila, osamostatnění vezírů - už 2 (pro Horní a Dolní Egypt). Pronikání kočovných Semitů, rozpad říše, panovník jen v Horním Egyptě.

b) V polovina 17. století př.n.l. vpád kočovných Hyksósů (fénicko - palestinská kultura). Ovládli deltu Nilu, přivezli novinky - válečné vozy, lepší luky, bronzové meče, šavle, sekery, vodorovný tkalcovský stav, hrnčířský kruh. Nakonec byli vypuzeni faraonem Ahmosem.

7. Nová říše (16. - 11. století př.n.l.)

a) Opět sjednocení, upevnění moci faraona. Obnoveno hl.město Véset. Faraoni si staví nové posmrtné hrobky v Údolí králů (založeno Amenhotepem I.). Sepsána Kniha mrtvých  (= příručka „správného chování“ věřícího u posmrtného soudu, aby se pak mohl stát sám bohem Usírem).

b) Egypt vede války (17x) za dobytí nových území, největší rozsah zaznamenal za faraona Thutmose III. (ovládl část Přední Asie - Palestinu a Sýrii, na jihu ke 4.peřeji). Zajímavost - před ním vládla královna Hatšepsut, zobrazovaná jako muž ( zádušní chrám ).

c) Achnaton (původně Amenhotep IV.) (*1376 - +1347 př.n.l.) se pokusil o náboženskou reformu, chtěl zrušit mnohobožství, zavedl kult jediného boha (= monoteismus) Atona  (bůh Slunce) a zavrhl Amona. Založil nové centrum říše Achetaton, napsal Chvalozpěv na Atona. Pokusil se hovorovou egyptštinu povýšit na spisovnou. Jeho reformy vyvolaly prudký odpor, zejména Amonových kněží, a po jeho smrti se vše vrátilo nazpět. (Pozn. - pěkný příběh o této době napsal finský spisovatel Mika Waltari - Egypťan Sinuhet, doporučuji.)

d) Nástupce Achnatona -  syn Tutanchamon (7 let) - reformy zrušil, zemřel velmi mladý (18 let) a jeho hrobka se bezvadně zachovala jako jedna z mála nevykradených (objev roku 1922). Jeho žena Nefertiti (13 let).

e) Dynastie Ramessovců  - Ramesse II. - vládl 66 let, velký panovník. Válčil s Chetity (panovník Muvatalliš), 1285 př.n.l. nerozhodná bitva u Kadeše (Sýrie). Poté oba nepřátelé uzavřeli mír a smlouvu o spojenectví, neútočení,  o vydávání politických uprchlíků a o hranici = nejstarší mírový dokument na světě! Muvatalliš pak navštívil Egypt a požádal o lékaře, který by mu vyléčil jeho oční chorobu a také vyléčil sestřinu neplodnost. Ramesse si na oplátku vzal za ženu chetitskou princeznu (ovšem jako vedlejší, měl 2 hlavní, egyptské ). Smlouva nebyla nikdy porušena! Za léta  míru pak budoval ohromné stavby a obří kolosální sochy v Karnaku, Luxoru,  Abú Simbelu a jeho hrobku - Ramesseum. Mírovou smlouvu dodržoval i jeho následovník. Měl prý 90 dětí.

f) Konec 13. století vpád „mořských národů” a Libyjců, postupně byli poraženi a naturalizovali se.

g) Od 12. století př.n.l. slábne moc panovníků, roste vliv kněží - dokonce vlastní dynastie, korupce úředníků. Zajímavost: 1156  př.n.l. se konala první, úspěšná stávka dělníků.

8. Pozdní doba (11. - 4. století př.n.l.)

a) Probíhá postupný úpadek říše, země se uzavřela před světem,omezený kontakt s Palestinou, „zakonzervování“ kultury, zvyků.

b) Roste vliv cizích dynastií - libyjská a núbijská. V 7. století př.n.l. asyrská okupace (viz. novoasyrská říše - Assarhadon).

c) Poslední, významější pokus o oživení slávy za tzv. sajské dynastie (6. století př.n.l.). Pokus o ovládnutí Sýrie skončil porážkou Babylonií. Proto snaha o modernizaci země podle řeckých vzorů - loďstvo, řečtí žoldnéři. Féničané ve službách Egypta obepluli Afriku.  Řekové se usazují v Egyptě. Podpora Řeků proti Peršanům.

d) Konec samostatnosti Egypta - 525 př.n.l. perská okupace. Osvobozen (lépe dobyt) Alexandrem Makedonským 332 př.n.l. Pak dynastie Ptolemaiovců - zavedli 2. sklizeň, centrem vědy Alexandrie.

e) 30 př.n.l. římská okupace - žádná autonomie. Pak křesťanství a Byzanc.

9. Přínos egyptské civilizace

a) Písmo - trojí :

- hieroglyfické - obrázkové, velmi složité, uměli pouze písaři (pouze souhláskové)

- hieratické - posvátné, kněžské

- démotické - lidové (ne pro náboženské účely)

- psalo se na svitky papyru třtinovým perem nebo štětečkem nebo se rylo do kamene

b) Literatura - viz.výše

c) Zemědělství - viz výše

d) Řemesla - počátky sklářství, užití glazury

e) Stavitelství - stavby mohutných komplexů - pyramidy, zádušní chrámy, paláce. Materiál - převažuje kámen, cihly. Plány staveb. Blíže viz.úvod.

f) Umění - sochy faraonů v nadživotní velikosti, strnulá gesta. Malby neznají perspektivu, schematické zobrazení postav: hlava a končetiny z profilu, tělo a oči zepředu.

g) Věda:

- matematika - desetinná soustava, znalost zlomků, geometrie (obsahy , objemy)

- astronomie - sluneční kalendář podle záplav (určuje hvězda Sírius) = 360 dnů po 3 dekádách (záplavy, vegetace, žně)

- lékařství - díky mumifikaci vynikající úroveň znalostí anatomie, specializace oborů (oční, zubní, chirurgie), učebnice s popisy chrob a s recepty. Mumifikace se prováděla z důvodu víry v posmrtný život - duše žije pouze při zachování těla, do nějž se po čase vrátí. Imhotep.